|
RENÉ
René,
Česko, 2008, far., 83 min
Sobota 30.máj 2009, 20:00
20 rokov medzi
kriminálom a slobodou.
Najlepší európsky dokument roku 2008.
Prečo žiadna časť môjho zasraného života nedopadla
dobre? To nevie nikto. Ani Boh. Boh má voľno a číta
si porno,“ píše vo svojom Denníku zabudnutého
nenapraviteľný kriminálnik, a tiež osobitý
spisovateľ René Plášil, hlavná postava ďalšieho
časozberného dokumentu Heleny Třeštíkovej.
So surovou autenticitou režisérka celých dvadsať
rokov zaznamenáva smutný osud Reného na jeho púti
medzi väzeniami a krátkymi pobytmi na slobode. Život
Reného, ktorý sa úspešne štylizuje do roly
desperáda, sa odvíja na pozadí významných
politických udalostí. Zamatová revolúcia, voľby
prezidenta, 11. september alebo vstup Českej republiky
do EÚ, to všetko René „zažíva“ väčšinou v
útrobách najrôznejších väzníc.
(ASFK)
Prístupný:
od 12 rokov
Námet, scenár, réžia, :
Helena Třeštíková
Kamera: Martin Kubala, Petr Pešek, Stano Slušný,
Václav Smolík, Marek Dvořák, Ondřej Belica, Miroslav
Souček, Vlastimil Hamerník
Strih: Jakub Hejna
Hudba: Tadeáš Věrčák
Hrajú: René Plášil; (hlas) Helena Třeštíková
Ocenenia: cena Európskej filmovej akadémie za
najlepší európsky dokument roka 2008.
viac: http://www.csfd.cz/film/242902-rene/?text=103591
web: http://www.aerofilms.cz/filmy/film/?id=122
Jak vznikal tento časosběrný dokument
Film je komponován ze čtyř zdrojů – z výňatků
filmu, který vznikal tři roky pro Nadaci Film a
sociologie, později režisérka natáčela několik let
na vlastní pěst, ve třetí fázi spolupracovala s
Českou televizí a také se společností Negativ a do
filmu použila archivní materiály politických
událostí. René je sledován ve vězeňských celách,
v bytě matky, při toulání Prahou, ve vězeňské
nemocnici, na vězeňských pracovištích, ve sklepích,
na nádražích. Třeštíková klade otázky mimo
záběr a nechává Reného vyprávět své aktuální
pocity, sny a plány, nechává ho číst z dopisů,
kterých jí napsal za ta léta desítky. Všechny
záběry filmu jsou přísně autentické, bez
inscenování, bez hraní a bez komentáře.
Česká republika v období Reného příběhu prošla
„sametovou revolucí“, do svého čela si zvolila
disidenta a spisovatele, někdejšího vězně Václava
Havla, opustila společný stát Čechů a Slováků,
nastoupila cestu k politickému uspořádání
standardní evropské demokracie a vstoupila do Evropské
unie. Tyto události režisérka mapuje pomocí záběrů
z televizního zpravodajství, které René sleduje ve
vězení a vkládáním mezititulků.
S Českou televizí a Negativem spolupracovala
režisérka také na jejím předchozím celovečerním
dokumentu Marcela, za který dostala v roce 2007 ve
španělské Seville Cenu za nejlepší evropský
dokument. Film René distribuuje v České republice
společnost Aerofilms.
O desítkách dopisů na cestě mezi vězením a
svobodou
René napsal v průběhu let režisérce desítky
dopisů. „René byl vždy psavý, tak jsem se rozhodla
jeho dopisy používat také ve filmu,“ vysvětluje
Třeštíková. Postupem času pracovala režisérka
pomocí dopisů už záměrně a René se neostýchal
vybrané dopisy přečíst do filmu. René
prostřednictvím dopisů, které jsou pro něj
častokrát jedinou komunikační spojnicí se svobodou,
odhaluje svoje pocity, názory na okolní svět nebo
rozebírá vztah sebe samého a režisérky. Samotnou
režisérku stihl v minulosti dokonce vykrást. „Milá
Heleno. Víš, už jsem si zvykl na posuzování věci
tvého vykradení a označování za nevděčníka,
zatracence, hajzla atd. To mi nijak nevadí. I když
možná by mělo. Kolikrát si říkám, proč jsem to
udělal. Ne, nelituju přiznání, spíš ho stále
nechápu. Dnes nevím, proč jsem to udělal. Jestli
proto, že jsem z vypočítavosti měl strach, aby jsi o
mě neztratila zájem. To je ale nelogický. Nebo
nějaký ten pocit viny v sobě. Já nevím,“ píše
například René. V dopisech komentuje také
režisérčino krátké působení v politice na postu
ministryně kultury: „Prý jsi podala rezignaci na
funkci. No, ani se nedivím. Tady se nic neděje. Pořád
stejná pakárna od rána do večera. Měj se co
nejlépe. Jsi vždy svoje, tak co nějaká vláda.
René.“
Režisérka dala v průběhu času Renému podnět k
psaní o sobě samotném, což vedlo dokonce k vydání
dvou knih, vydání té třetí je momentálně na
spadnutí. Jako autora se ho pokusila zapojit i do
samotného filmu, když mu v roce 2007 při jeho
posledním odchodu z vězení zapůjčila na deset dní
malou digitální kameru. „Napadlo mě totiž natočit
dokument o životě, ale jinak, nově. Budeš mít
záběry ze situací a prostředí, kam se nikdy žádný
reportér nepodívá. A pokud to začleníš do filmu,
slibuji opravdové celkové oživení. Doopravdy se
těším. Moc,“ sliboval René.
Helena Třeštíková (1949, Praha) vyštudovala
filmovú réžiu na FAMU (1974). Koncom roku 1990
spoluzaložila Nadáciu Film a sociologie a v roku 1994
Nadáciu Člověk a čas. Časozbernú metódu rozvíja
už od svojho školského filmu Živá voda (1972).
Nakrútila vyše štyridsať dokumentov, väčšinou s
tematikou medziľudských vzťahov, sociálnych
problémov a ženskej otázky. Jej Sladké století
(1998) získalo Cenu za najlepší dokument a za Ženy na
přelomu tisíciletí (V pasti, 2001) dostala Zvláštne
uznanie na MFF Karlovy Vary. Za film René (2008)
získala cenu Európskej filmovej akadémie za najlepší
európsky dokument roka 2008.
(asfk)
|